Čtyři góly jako odměna za dlouhou cestu
Když Como v říjnu porazilo Manchester United 4:1, na stadionu Giuseppe Sinigaglia se potkaly dva úplně odlišné fotbalové světy. Hosté přivezli slavné jméno, domácí jim nabídli sebevědomý fotbal a dva góly Nica Paze. Pro fanoušky u jezera to byl další výrazný bod na cestě, která ještě nedávno vedla po hřištích čtvrté italské ligy. Aby tenhle večer dostal správný rozměr, je potřeba vrátit se k létům, kdy se hrálo především o přežití klubu.[1][11]
Klub, který musel začínat znovu
Como vzniklo v roce 1907 a mezi italskou elitu patřilo už dávno před dnešními investory. Poslední účast v Serii A před dlouhou pauzou však skončila v sezoně 2002/03. Následoval sportovní i finanční propad a v roce 2004 bankrot. Ani pozdější návrat do druhé ligy nepřinesl trvalý klid: postup z roku 2015 vystřídal sestup, další finanční kolaps a nakonec nový začátek v Serii D v sezoně 2017/18. Pro místní příznivce se opakovaně měnila soutěž i vedení, ale potřeba mít komu fandit zůstávala.[1][2][3]
Rok 2019: stabilita, která umožnila plánovat
Zásadní obrat přišel 4. dubna 2019, kdy klub převzala společnost SENT Entertainment. Za novou etapou stálo indonéské zázemí skupiny Djarum rodiny Hartonových. Como získalo možnost plánovat sportovní růst i rozvoj infrastruktury. Ještě v roce 2019 postoupilo do Serie C, v roce 2021 do Serie B. Postupně tak přestalo být klubem, jehož hlavní starostí je další finanční krize, a mohlo začít vybírat, jakým směrem chce růst.[2][4]
Za známým jménem také Robertsova práce
Cesc Fàbregas do Coma přišel v roce 2022 ještě jako hráč a stal se také menšinovým akcionářem; podíl získal i Thierry Henry. Trenérskou práci začal u mládeže a na podzim 2023 se dostal k prvnímu týmu. Důležitou roli pak převzal Osian Roberts, který mužstvo od ledna vedl s Fàbregasem ve svém štábu. Právě jejich společná práce vyústila v postup. Roberts poté pokračoval v rozvoji hráčů a trenérů, zatímco Fàbregas dostal v létě 2024 první tým na starost naplno a čtyřletou smlouvu.[1][5][6][7][9]
Remíza, která vrátila Serii A k jezeru
Dne 10. května 2024 stačila proti Cosenze remíza 1:1. Hosté vedli, Simone Verdi však po přestávce proměnil penaltu a Como se po 21 letech vrátilo do Serie A. Pro pravidelné návštěvníky Sinigaglie se změnil celý fotbalový kalendář: místo dalšího restartu přicházely zápasy s Interem, Juventusem nebo AC Milan. Návrat mezi elitu navíc nebyl jen krátkou návštěvou. První sezonu po postupu zakončilo Como na desátém místě a vytvořilo si základ pro další posun.[1][7]
Nico Paz našel prostor pro vlastní příběh
Vzestup klubu dobře vystihuje příchod Nica Paze z Realu Madrid v létě 2024. Talentovaný záložník dostal v Comu prostor, který v nabitém madridském mužstvu hledal obtížně. Klub jej přivedl na čtyři roky a Fàbregas při jeho příchodu zdůrazňoval techniku, levou nohu i schopnost hrát ve středu a na kraji. Pro Como je takový hráč sportovní posilou i příslibem dalšího růstu. Pro Paze zase pravidelné vytížení znamená možnost převést pověst velkého talentu do skutečného vlivu na zápasy.[8]
Tvář nové generace Coma
Velké investice dostaly fotbalový směr
Růst měl také vysokou cenu. Football Italia na podzim 2025 uváděla, že Como za letní posily vydalo přes 100 milionů eur. Z redakčního pohledu je proto důležité hodnotit současně finanční sílu i práci na hřišti. Fàbregas v rozhovoru pro UEFA vysvětloval, že si ze zkušeností s Wengerem, Guardiolou a Mourinhem sestavil vlastní metodiku. Záleží mu na tom, aby tým zachoval svou herní identitu i při porážkách. Proti United tento záměr vystihla akce na druhý gól: souhra několika hráčů, Pazova průniková přihrávka a Douvikasovo zakončení.[7][11][12]
Z desátého místa rovnou mezi evropskou elitu
V sezoně 2025/26 se Como posunulo ještě výš. Výhra 4:1 na hřišti Cremonese v závěrečném kole potvrdila čtvrté místo a premiérovou účast v Lize mistrů. Podle UEFA šlo zároveň o vůbec první postup klubu do evropských soutěží a nejlepší ligové umístění v jeho historii. Během dvou sezon po návratu do Serie A se tak změnila měřítka úspěchu. K dosavadnímu cíli upevnit pozici v Itálii přibylo porovnávání s nejsilnějšími evropskými týmy.[9]
Sinigaglia: místo, které celý příběh spojuje
Stadion Giuseppe Sinigaglia v Comu na archivním snímku ze 7. února 2025. Foto: Fra Casa / Wikimedia Commons, CC0.[14]Stadion musí růst společně s týmem
Fotbal na břehu jezera je součástí přitažlivosti Coma a zároveň praktickou výzvou pro jeho další rozvoj. Klub s městem představil projekt přestavby Sinigaglie od studia Populous. Oznámení z února 2025 počítalo se stavebními etapami v říjnu 2027 a srpnu 2028; jde o zveřejněný plán, nikoli o potvrzení, že práce už byly dokončeny. Cílem má být stadion využitelný i mimo zápasové dny. Pro pokračování evropských ambicí bude kvalitní zázemí stejně důležité jako další povedená posila.[10]
Nejtěžší úkol je proměnit vzestup v dlouhodobou úroveň
Fàbregas před evropskou premiérovou sezonou v rozhovoru pro UEFA zdůrazňoval klid, radost ze soutěžení i náročnost soubojů s nejlepšími. Právě v tom je další zkouška Coma: udržet kvalitu kádru, zvládat více soutěží a pokračovat v rozvoji klubu. Výhra nad United ukázala, jak vysoko už se tým dokázal dostat. Pro příznivce, kteří zažili opakované finanční pády, má ale mimořádnou hodnotu i samotná možnost takový zápas doma sledovat. Evropské večery dnes stojí na letech, kdy bylo nutné nejdřív zachovat fotbal v Comu při životě.[1][7]
Příběh také ve videu
Celé cestě od finančních kolapsů přes návrat do Serie A až k Lize mistrů se věnuje Davka na stadionu ve videu Ze Serie D až do Ligy mistrů: Neuvěřitelný příběh Como. Tento redakční článek vychází z jeho tématu a doplňuje je oficiálními klubovými podklady, rozhovorem UEFA a informacemi o stadionu.[1]
Fotografie a licence
Titulní snímek: Cesc Fàbregas na SXSW London, 4. června 2025, Amy Martin Photography / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0. Fotografie byla pro web zmenšena a náhled může být oříznut. Nico Paz při reprezentaci Argentiny, 19. července 2026: Bryan Berlin / Wikimedia Commons, stejná licence; použit zmenšený výřez. Upravené snímky zůstávají pod CC BY-SA 4.0. Stadion, 7. února 2025: Fra Casa / Wikimedia Commons, CC0. Všechny fotografie jsou archivní, nikoli ze zápasu s Manchesterem United.[13][14][15]